Co ještě hledáme
Otevřené otázky a hypotézy. Pokud o něčem z toho víte z vyprávění nebo dokumentů, ozvěte se na info@malystatek.cz.
Otevřené otázky
Kdo vlastnil čp. 30 v letech 1890 a 1900? Lysákovi a Brouskovi mohli být nájemníci.
sčítání 1890 a 1900 vlastníka domu neuvádí; rozhodne pozemková kniha.
Jak se přesně jmenovala majitelka z roku 1921 (Tětenková?) a jak se dostala z Vídně do Lnišť?
čtení příjmení nejisté.
Kdy a jak zemřel Matouš Vladika z čp. 22 (naposledy 1910, 1921 už je Anna znovu vdaná)?
na pomníku padlých na návsi není; matrika zemřelých po 1909 není online.
Co byl arch „14 a“ ve sčítání 1890 (rodina zedníka Josefa Kaviny)? Druhé stavení u statku, nebo chalupa čp. 21 pod starým číslem?
v pozemkové knize ani na mapě se „14 a“ nevyskytuje.
Jak se doopravdy jmenoval hospodář, kterého 1891 usmýkal kůň – Schilinger, Šelinger, nebo Šinágl?
každý pramen píše jméno jinak (sčítání Schilinger, matrika Šelinger, noviny Šinágl, kronika Šelinr); rodiště Malešov(?) by mohla rozhodnout matrika narozených.
Stojí ještě železný kříž Jakuba Šelingera ve zdi u cesty do Březí a kříž na konci Leštinovy zahrady?
v ZABAGED ani OSM nejsou; zeptat se sousedů.
Odkud přišli Pelechové a co bylo na statku před rokem 1727?
starší gruntovní kniha (fol. 183) a berní rula 1654 nejsou online.
Pochází přezdívka „u Bláhů“ od Petra Bláhy, který statek držel 1743–1770?
Bláhové tu hospodařili jen jednu generaci, pak nejméně 160 let Drajerovi; jméno statku ale zůstalo, stejně jako u „Bláhových“ rybníků.
Byl statek čp. 7 přestavěn po požáru vsi v roce 1871?
mapa z roku 1879 ukazuje většinu budov jako nové; přímý doklad chybí.
Kde stála chalupa u statku čp. 7, ve které měl od roku 1842 bydlet Ondřej Drajer?
v matrikách je Ondřej 1848 „chalupník“ s číslem 7; samostatné číslo domu nenalezeno.
Kdo hospodařil na statku čp. 7 po Matoušovi Trajerovi († 1954)?
pozemková kniha po roce 1880 není online.
Kdo a kdy postavil chatu ev. č. 10?
letecké snímky ukazují chatu jistě až 2007 (2001 a 2004 nejasné); mapa kolem 1980 stavbu nemá. Zeptat se majitelů nebo sousedů.
Jak se jmenoval Brabec z domu č. 11, který v roce 1827 držel pole 1493?
na indikační skice čteme „Brabetz“ a snad „Ignaz“; potvrdit by to mohl katastrální operát (parcelní protokol) k. o. Březí 1827.
Ve které pozemkové knize je hospoda čp. 13 zapsaná?
Plochovi byli 1840 poddaní knížecího panství Krumlov; lnišťský oddíl knihy Zlaté Koruny (721127) má jen Nro 9, 10, 11, 16, 17 a novohradské knihy čp. 13 nemají. Hledat v dalších krumlovských knihách nebo v pozemkové knize okresního soudu Trhové Sviny (po 1880).
Jak a kdy přešla hospoda z Plochů na Troppy?
Karel Ploch je „hospodský“ ještě 1873, Troppové přišli do vsi 1876 a 1878 už vedou hospodu. Koupě? Kam odešli Plochovi (synové Tomáš a Jakub se ženili ve Vídni)?
Co bylo „13 b“ (1890) a „13 a“ (1910)?
druhý byt nebo vedlejší stavení hospody (1900 je v domě byt 2, 1910 vedlejší stavení „0“). 1890 tu bydlel nájemník Novotný, 1910 výměnkáři Nedvědovi.
Kde byly další tři lnišťské hostince, které zmiňuje kronika 1932?
Otevřené.
Kdo postavil kovárnu čp. 24 a kdy? Patřila ke statku čp. 11, odkud byla kovářova žena?
dům stál nejpozději v červnu 1853; patřil k panství Český Krumlov; pozemková kniha z té doby online není.
Kam se po roce 1868 poděl kovář František Znamenaný a kdy dům koupili Markovi?
Markovi ho koupili mezi 1879 a 1884 (1879 ještě podruzi, 1884 „chalupník“). Rozhodne pozemková kniha okresního soudu Trhové Sviny.
Proč se Jan Marek, hospodář z čp. 24, narodil v roce 1857 ve Vídni?
rodiče byli ve Lništích podruzi; do vsi přišel 1870.
Kdo byla Anežka Křížová (* 1912), která v roce 1921 vyrůstala u Markových v čp. 24?
v sčítání zapsána jako „pěstounka“(?); matriky narozených po 1897 nejsou online.
Stál starý domek čp. 20 na stavební parcele 48?
parcela 48 patřila ke statku čp. 10, odkud byl domkář Jan Kysela; dnešní čp. 20 stojí těsně jižně. Rozhodla by indikační skica (číslo domu v domku 48 je nečitelné) nebo nová vložka pozemkové knihy z roku 1874.
Kdo postavil dnešní čp. 20 (po 1910) a kdo byl majitel v roce 1932?
kronika 1932 zmatená (Jakub Novotný nájemník, Františka Bíchová); sčítání 1921 majitele neuvádí (dům neobydlen) – rozhodne pozemková kniha (nová vložka z 1874) nebo stavební povolení obce Březí 1911–1921.
Kdo byli Krammerovi a jak se dostali k domku Kyselových?
sňatek vdovy Kateřiny Kyselové s Václavem Krammerem 1855–1857? Hledat v matrice oddaných Trhové Sviny.
Vyhořel domek čp. 20 při požáru 26. 8. 1871?
poslední zápis leden 1871, od března 1872 Šnejdrovi v čp. 22, 1874 jen „stavební prostora“.
Kdy přesně (1921–1932) a kdo postavil domek čp. 32 – hostinský Václav Lysák, nebo ještě Troppové?
sčítání 1921 ho ještě nemá, kronika 1932 ano; rozhodne pozemková kniha (katastr ČB / SOkA).
Proč Jan Bláha přišel o vlastní dům čp. 31 a skončil v nájmu v čp. 32?
1921 je majitelem čp. 31 (invalida bez práce), 1932 má čp. 31 zedník Tomáš Ján a Bláha je nájemník u Lysáka.
Byl Jan Bláha válečný invalida?
1921 „invalida“, ve Lništích od dubna 1918; vojenské záznamy (VÚA) nehledány.
Komu Jakub Němec domek čp. 29 předal a jak se vlastníci střídali 1897–1917 (Bencová → Tůma 1910 → Vít Kavena 1917)?
rozhodne pozemková kniha okresního soudu Trhové Sviny, vložka čp. 29 (není online).
Na které parcele stál čp. 29 v roce 1879 (74?)
číslo na mapě 1879 nejisté; ověřit v písemném operátu katastru.
Měl Jakub Němec dvě manželky (1890 Kateřina, 1897 Marie)?
matrika oddaných Trhové Sviny 1858–1897 neprohledána.
Kdo byl major Karel Kavena „z čísla 29“ a jaký měl vztah k Vítu Kavenovi?
zná ho jen kronika 1932.
U koho byl v čp. 29 v péči nalezenec Marie Petrová († 1903)?
Otevřené.
Kdy přesně zemřel Jan Prýgl a kdy si vdova Anežka vzala jeho bratra Vavřince?
Jan † 1874–1876 (odevzdací listina z června 1876), sňatek 1876–1877. Matrika zemřelých a oddaných Trhové Sviny 1862–1879 zatím neprohledána / není online.
Přežil statek čp. 10 požár vsi v roce 1871?
na mapě 1879 není vyznačen jako nová stavba, na rozdíl od sousedů; kronika píše, že shořela celá ves kromě čtyř čísel.
Je Václav Prýgl „u Ondrů“ z čp. 11 (kronika 1932) Janův syn Václav (* 1875), kterému měl podle zápisu z roku 1879 připadnout statek čp. 10?
Václav je v čp. 10 ještě 1910, v roce 1921 už ne.
Kdo byli Tanczigové, kteří statek drželi před Kysely, a proč se mu už 1771 říkalo „Kysela“?
starší zápisy (berní rula, starší pozemková kniha) zatím nenalezeny.
Prameny mimo internet
Co by šlo zjistit jen v badatelně archivu, na katastrálním úřadě nebo v obecní kronice (a proč).
1. Pozemková kniha (vložka čp. 30), cca 1880–1950 – kdo dům vlastnil a kdy přešel ke statku čp. 1
- Kde: Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, KP České Budějovice (historické pozemkové knihy a sbírka listin), k. ú. Lniště (dnes Mohuřice). Část starých knih může být v SOA Třeboň / SOkA ČB.
- Co chtít: vložku (knihovní vložku) pro čp. 30 a čp. 1 – vlastníci (Lysák?, Čertl 1910, Tětenková? 1921, Řehout od 1929?), kupní a výměnkové smlouvy.
- Proč: sčítání 1890 a 1900 vlastníka neuvádí; kronika 1932 říká, že čp. 30 patří Řehoutovi z čp. 1.
2. Indikační skica stabilního katastru 1827, k. ú. Lniště (Národní archiv, zobrazení v aplikaci ČÚZK Archiv)
- Kde: https://ags.cuzk.gov.cz/archiv/ → najet na Lniště → „Indikační skici – Čechy (Národní archiv)“. Prohlížení je zdarma v prohlížeči. - Co z ní: čísla domů u stavebních parcel a jména držitelů v roce 1827 → co stálo na místě čp. 30 a čí to bylo.
- Totéž: reambulace 1879 (podle majitele už ukazuje zděný výměnek).
3. Obecní kronika Březí (originál) – SOkA České Budějovice, fond Archiv obce Březí / MNV Březí
- Online není. Opis zápisu 1932 má majitel. Další zápisy (1932–1960) mohou zmiňovat Lniště, požáry, elektrifikaci, kolektivizaci.
4. Stavební spis čp. 30 – stavební úřad Trhové Sviny (případně SOkA ČB, fond ONV)
- Rekonstrukce v 80. letech, případně starší stavební povolení.
5. Literatura jen v knihovně (Kramerius – neveřejné, nebo knihovna Trhové Sviny / JVK České Budějovice)
- Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka (2011), s. 197 – heslo Lniště (tvrz!).
- Sborník pro kastellologii českých zemí 2010, s. 64–65 – vladykové „na Lništích“.
- Mé, tvé, naše Trhové Sviny (2006), s. 33 a 109.
- Profous, Místní jména v Čechách – původ jména Lniště (od lnu – „lniště“ = pole po lnu).
- Ladislav Stehlík, Madoně (Fr. Borový 1944, kresby Alois Moravec), s. 48–54 – báseň „Lnišťská“. Kresbu má majitel (sken od p. Pražáka), text básně ne. - Ferdinand Bučina, A Book of Madonnas (Artia, anglicky) – fotografie Madony Lnišťské (výtisk má p. František Pražák).
6. Madona Lnišťská – Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
- Podle sousedů je socha v AJG, v depozitáři (soused ji tam viděl); převezena po zboření kapličky traktorem (asi po 1948). Ptát se i na rok a okolnosti převzetí (svoz / záchrana), případně na fotku kapličky. Zeptat se sbírkového oddělení AJG (ne obecný mail): inventární číslo, datace, autor/dílna, kdy a odkud se do galerie dostala (z kaple na návsi?), fotografie a svolení k použití na webu.