Lniště
Dříve též: Elnischt, Lnisst, Ellnischen (stabilní katastr 1827)
Malá ves tři kilometry západně od Trhových Svinů, poprvé zmíněná roku 1351. Staletí ji mezi sebe dělilo několik pánů najednou. V srpnu 1871 skoro celá vyhořela. Muži tu bývali zedníci a chodili za prací do Vídně, později do Prahy.
| Dnes | část obce Slavče, k. ú. Mohuřice, okres České Budějovice (1850–1960 osada obce Březí, 1869–1880 Otěvěk) |
|---|---|
| Farnost | Trhové Sviny (Schweinitz) – fara i škola |
| Panství (do 1848) | před 1848 rozdělená ves: 12 domů panství Český Krumlov, 9 domů panství Nové Hrady |
Časová osa
- 22. 7. 1351
Nejstarší zmínka o Lništích. Pán vsi Trojan z Doubravice zavázal své poddané, aby z každé rodiny chodil jeden člověk na mši v Trhových Svinech a dal aspoň haléř. Za to jim snížil platy.
- 1358
Část Lniště patří pánům z Michalovic na Velešíně. Jejich synové si teď panství dělí.
- 1496
Ves patří ke statku Cuknštejn. Ten přebírá Oldřich Pouzar z Michnic po strýci.
- 1541
Kus vsi už patří k panství Nové Hrady.
- 1596
Větší část Lnišť připadne ke statku Žumberk. S ním ji roku 1602 koupí Petr Vok z Rožmberka a za osm let ji daruje bratrům Hokům.
- 15. 3. 1615
Majitelka sousedních Keblan prodává statek i s poddanými, kteří bydlí ve Lništích.
- 1618
Žumberský díl vsi se vrací k Novým Hradům. Od roku 1620 jim vládnou Buquoyové.
- 1636
Statek Keblany s tvrzí a s poddanými ve Lništích kupuje Lambert Segrant z Opleon. Roku 1650 ho prodává klášteru Zlatá Koruna.
- 1652
Lambert Segrondy se píše „pánem na Lništi“. Podle místního vyprávění tu měla stát tvrz. Doložená je ale tvrz v sousedních Keblanech, ke které lnišťští poddaní patřili. Možná se vyprávění týká právě jí.
- 17. 4. 1722
Nejstarší dochovaný výměnek ve Lništích: starý hospodář už „pro stáří a chudobu“ nemůže hospodařit. Grunt předává synovi a vymíní si světnici, chlívek, obilí a pár políček.
- 26. 9. 1762
Matěj Kadlec(?) předává grunt Janu Markovi(?) a odchází na výměnek do „samostatné výměnkářské chalupy“. Už tehdy si tedy na některých lnišťských gruntech stavěli pro staré zvláštní domek – jako mnohem později u statku čp. 1 výměnek čp. 30.
- 1764–1768
Na nejstarší podrobné mapě je ves podepsaná „Elnischt“.
- 1827
Katastrální mapa ukazuje ves kolem návsi: zděná i dřevěná stavení, zahrady a na východ pastviny.
- 1841
Lniště mají 21 domů a 138 obyvatel, všichni mluví česky. Do kostela chodí do Trhových Svinů.
- před 1848
Ves má dva pány. Dvanáct domů patří Schwarzenbergům do Českého Krumlova, devět Buquoyům do Nových Hradů. Sousedé přes náves tak chodili na robotu každý jinam.
- 1850
Konec poddanství. Lniště se stávají osadou obce Březí.
- 1865
Hajnému Františku S. někdo večer vystřelil oknem do světnice. Rána trefila jen peřinu a zeď, rodina vyvázla s leknutím.
- 1869
První moderní sčítání: 146 lidí ve 27 domech.
- 26. 8. 1871
V sobotu odpoledne si chlapec jedné nájemnice rozdělal na dvoře oheň. Vítr ho rozdmýchal a shořelo třináct stavení i s právě sklizeným obilím. Zůstala jen tři hospodářská stavení a dvě chalupy. Četník z Trhových Svinů vynesl z hořícího sklepa napůl mrtvou stařenu. Na památku stojí dřevěný kříž před kovárnou.
- 1878
Na rozcestí k Březí staví hospodář z čp. 3 kamennou kapličku.
- 1880–1890
Ve vsi žije nejvíc lidí v celé její historii – 164.
- 1889
V hamru čp. 8 kove hamerník František Hulka. Noviny o něm píšou kvůli dluhu 300 zlatých.
- 21. 6. 1891
Rolník Jakub Šinágl nešel na ranní mši, chtěl jít až na velkou. Mezitím vyvedl koně na pastvu, uvázal si provaz kolem těla a sedl si s knihou. Kůň se splašil a uvláčel ho k smrti. Připomíná ho železný kříž ve zdi u cesty do Březí.
- 1900
Při sčítání lidu mají Lniště 30 domů a 162 obyvatel. Číslo 30 – výměnek statku čp. 1 – je tak tehdy nejvyšší číslo ve vsi.
- 1914–1918
Z války se nevrátilo dvanáct mužů ze Lnišť. Nejmladším bylo 21 let. Mezi padlými jsou Vavřinec a Matěj Lysákovi, oba dvaačtyřicetiletí.
- 27. 5. 1921
Na návsi odhalují pomník padlým. Obec nedala ani korunu – 6 000 Kč se vybralo ve sbírce a na třech slavnostech.
- 1932
Ves má 33 domů. Lidé hospodaří na polích, zedníci a tesaři jezdí na sezónu do Prahy. V zimě se doma šijí knoflíky – kovové kroužky obšívané nití.
- 1939–1945
Na pomník přibyla jména čtyř mužů, kteří zemřeli v nacistických koncentračních táborech.
- 1939–1941
Malíř Alois Terš kreslí Lniště: kapli svatého Jana Nepomuckého na návsi, příjezd do vsi s kapličkou Madony, pěšinu k Trhovým Svinům, rybníček u Šafránků a statek „u Řehoutů“. Většina kreseb je ze 12. září 1939.
- před 1944
V kapličce u cesty stojí vysoká gotická socha Panny Marie, ověnčená smrkovými větvemi a přikrytá modrou zástěrou. Spisovatel Ladislav Stehlík ji tu objevil a nazval Madonou Lnišťskou: „Byla by pýchou každé galerie hlavního města.“ Roku 1944 jí věnoval báseň „Lnišťská“ ve sbírce Madoně, kterou ilustroval Alois Moravec. Dnes je socha podle sousedů v Alšově jihočeské galerii. Kapličku nakreslil 12. 9. 1939 malíř Alois Terš.
- po 1948 (?)
Kapličku s gotickou Madonou u cesty shrnul někdo traktorem. Sochu pak převezli do depozitáře Alšovy jihočeské galerie na Hluboké.
- 1950–1991
Ves se vylidňuje. V roce 1950 tu žije 84 lidí, v roce 1991 už jen deset.
- 1964
Lniště se stávají částí obce Slavče.
- 2021
Ve vsi žije 27 lidí ve 28 domech.
z literaturydoloženo pramenemod pamětníků
U každé události je, odkud ji víme: „doloženo pramenem“ = čteno přímo v archivním dokumentu, „z literatury“ = převzato z knihy nebo článku.