Domek jižně od cesty na západním kraji vsi. Číslo 20 tu má za sebou dva životy. Ten první byl dřevěný domek domkáře Jana Kysely, syna sedláka z čp. 10, doložený od roku 1829. Po roce 1871 zanikl. Při sčítání v letech 1890 a 1900 je čp. 20 jen „zbořeniště“, v roce 1910 „chybí“. V roce 1921 má číslo znovu domovní arch, ale dům je neobydlený. V roce 1932 v něm bydlel dělník Jakub Novotný.
Dějiny domu připraveny v roce 2026. Staré čp. 20 (1829–1871) a dnešní dům jsou dvě různé stavby se stejným číslem. Že starý domek stál na stavební parcele 48, je pravděpodobné, ne jisté. Matrika 1857 výslovně uvádí, že čp. 20 patřilo k bývalému knížecímu panství Krumlov (ne k Novým Hradům). Kniha domkářů krumlovského panství pro Lniště nebyla nalezena.
Dům, který zmizel a vrátil se
V srpnu 1829 se v domku čp. 20 narodila Regina, dcera Jana Kysely a jeho ženy Kateřiny. Jan byl synem sedláka Matěje Kysely ze statku čp. 10. Statek po otci převzal v roce 1803 nejspíš Janův bratr Karel. Jan proto bydlel nejdřív v podnájmu. Od roku 1836 je zapsán jako domkář, tedy majitel malého domku. Na mapě z roku 1827 stojí jižně od cesty, uprostřed pastviny, malý dřevěný domek na parcele 48. Ta patřila ke statku čp. 10. Je to nejspíš právě domek Kyselových.
U Kyselů bydleli v podnájmu podruzi. Od roku 1843 to byla rodina Jana Schneidera (později psáno Šnejdr), jehož žena Terezie byla ze sousedního čp. 19. Jan Kysela zemřel v lednu 1855 na zánět plic, bylo mu 66 let.
V roce 1857 je v domě chalupnice Kateřina Krammerová. Starala se za plat o nemluvňata z vídeňského nalezince. Dva chlapci, které jí svěřili, zemřeli do tří týdnů. V roce 1860 tu zemřel sedmdesátiletý výměnkář Václav Krammer. Dceru Jana Kysely Barboru si vzal podruh Šimon Pils z Mohuřic. Dva jejich synové a dcera zemřeli jako kojenci.
Poslední zápis z čp. 20 je z ledna 1871, kdy se tu narodila Antonie, vnučka podruha Šnejdra. V srpnu 1871 vyhořela velká část vsi. Už v březnu 1872 bydlí Šnejdrovi v čp. 22. V roce 1874 oddělili od statku čp. 10 „stavební prostoru“ na parcele 48, jako by už na ní žádný dům nestál.
Číslo 20 ale nezmizelo. Sčítací komisaři ho pečlivě vedli dál: v roce 1890 je u něj „Zbořeniště“, v roce 1900 „Zbořeno“, v roce 1910 „č. 20 chybí“. V únoru 1921 má čp. 20 znovu svůj domovní arch s jedním bytem, ale nikdo v něm nebydlí a místo jména majitele stojí jen „Neobydleno“. Nový dům tedy vyrostl mezi lety 1911 a 1921, kousek jižně od místa starého domku. Podle kroniky v něm v roce 1932 bydlel v nájmu dělník Jakub Novotný. V zápisu je zmíněna i dělnice Františka Bíchová. Bíchovi měli v roce 1910 domek čp. 21 na druhé straně cesty.
Terezie, Barbora a Linhart Kyselovi 1830–1839
děti Jana a Kateřiny
- Terezie * 30. 9. 1830
- Barbora * 29. 11. 1833
- Linhart * 7. 11. 1839
Matrika N 7986 sn. 175, 176, 178 – čtení pomocníka (otec čten Herlit/Zeppler, ale jména rodičů odpovídají Kyselovým), neověřeno.
pravděpodobné
Magdalena Schneiderová 1846
dcera podruha
- * 30. 5. 1846 (7987 sn. 222, čtení pomocníka)
Neověřeno na snímku.
pravděpodobné
Kateřina Krammerová 1857
chalupnice (domkářka), vychovatelka vídeňských nalezenců
- Joachim Flach († 26. 4. 1857, 18 dní)
- Jan Bernart († 27. 5. 1857, 17 dní)
doloženo pramenemúmrtí 26. 4. a 27. 5. 1857
Barbora Pilsová, roz. Kyselová 1833?–1861
dcera domkáře, manželka podruha
- 1858 nemanželská dcera Eva (7987 sn. 229, čtení pomocníka)
doloženo pramenemkřest / narození 21. 2. 1860
Jakub Novotný 1932
dělník, nájemník
z literatury
Františka Bíchová 1932
dělnice
- snad Františka Bíchová (* 1. 11. 1853 Nežetice), 1910 majitelka čp. 21, matka padlých Jakuba († 1914) a Jana († 1916) – nebo snacha téhož jména
Zápis kroniky je zmatený („František Františka Bíchová“).
pravděpodobné
